Divadelní sezóna 2004/2005 pro P.R.D. začala v srpnu 2004, kdy se během pěti prázdninových dnů zrodil text hry KOREJSKÉ ŠIČKY aneb Kdo neskáče není Čech! Hop! Hop! Hop!! Chybějící čárka v jejím podnázvu není v žádném případě pravopisnou chybou, nýbrž úmyslným zdůrazněním faktu, že tento pokřik fotbalových příznivců ČR se s čárkou /ve výslovnosti s pauzou/ v žádném případě skandovat nedá. A hopsat s čárkou a pauzou už nedokáže ani fotbalový analfabet…

P.R.D. se rozhodlo svou v pořadí čtvrtou hru uvést v dubnu 2005 jako symbolický dárek Václavu Hraběti k jeho 65. narozeninám. Práci na jejím nastudování v průběhu podzimu poněkud komplikovalo rozhodnutí porušit zásadu, že od jisté doby P.R.D. nevystupuje na školních akademiích GVH. Z několika závažných důvodů /jedním z nich byla i průhledná snaha udělat si u veřejnosti zdarma reklamu pro jarní premiéru/ připravilo P.R.D. pro zimní akademii dvě původní scénky. V první nazvané Sázka si s chutí zahráli studenti a studentky oktávy Marie Bolinová, Kristýna Boudová, Kristýna Fialová, Aleš Otčenášek, Jan Pavlíček, Jakub Popelka /v odpoledním představení pro veřejnost úspěšně alternován ředitelem školy PhDr. J. Vlčkem/ a v roli tehdejšího premiéra Grosse Lukáš Krásný, jenž hodnověrnosti svého hereckého projevu neváhal obětovat i náznak bohémské bradky, kterou premiér Gross neměl.V publiku pak P.R.D. vypomohl žák sekundy Tomáš Vítek. Cílem scénky byla snaha ukázat některým žákům GVH, že politika by do budoucna měla zůstávat před branami jejich školy…

Druhá scénka Máme rádi třídního aneb Miss Moskva byla nastudována jako omluva studenta 4.C Pavla Vacherlohna české veřejnosti za jeho závažný kázeňský přestupek v průběhu školní exkurze do Plzně. Zmíněnému protagonistovi nelehkou roli /poprvé v dějinách GVH diváci a hlavně divačky na školní akademii s napětím sledovali pánský striptýz/ na pódiu usnadnily spolužačky Petra Filarová, Lucie Rudolfová a Barbora Šubertová. Když si zvykl svlékat se před nimi na zkouškách, šlo mu to v Labi jako po másle… Na jevišti se pochopitelně objevil i třídní učitel Zdeněk Samec, jenž se tak jednoznačně přihlásil k osobní zodpovědnosti za kázeňský přestupek svého žáka. V publiku pak P.R.D. vypomohl žák sekundy Zdeněk Samec ml. Malým nedostatkem představení byl fakt, že ho vůbec neviděli ti, jimž bylo především určeno. Žáci vyšších ročníků GVH včetně spolužáků P. Vacherlohna totiž z časových důvodů neměli možnost zhlédnout celý program školní akademie, a tak o scénku, která některé z nich asi zajímala nejvíce, bohužel přišli. I to byl zřejmě jeden z důvodů pro rozhodnutí, že to byla poslední akademie GVH pořádaná v Klubu Labe…

Po těchto menších peripetiích se pak P.R.D. plně soustředilo na vrchol divadelní sezóny. Ten v pátek 29.4. v Klubu Labe zahájil Vladimír Mišík zpěvem školní hymny GVH. Nechme však raději promluvit český tisk.: „Diváci ve zcela vyprodaném hledišti hořovického Klubu Labe s nadšením sledovali v pátek večer divadelní představení Korejské šičky aneb Kdo neskáče není Čech! Hop! Hop! Hop!!. Členové Podbrdského Recesistického Divadla tak chtěli mimo jiné poukázat na nedávnou aféru korejských šiček v Žebráku… Hra z autorské dílny profesora hořovického gymnázia Zdeňka Samce se však věnovala i dalším vážným tématům dnešní doby. Jedním z nich byla feminizace ve školství, kde z celkového počtu pedagogů pracuje 85 procent žen. Představení poukázalo i na nízkou účast lidí ve volbách i rozmáhající se korupci… Diváci v hledišti pochopili smysl hry a ocenili otevřenost a přirozenou slušnost aktérů při poukazování na nešvary dnešní doby… Divadelní představení v podání odvážných hořovických ochotníků v místním Klubu Labe mělo nebývalý úspěch.“ (Berounský deník, 2.5.2005).

O ten a příkladnou reprezentaci své školy se na jevišti i před ním kromě autora zasloužili Tomáš Běhoun, Kristýna Boudová, Kristýna Fialová, Helena Fliegerová, Alena Chlustinová, Irena Jílková, Blanka Jurková, Kateřina Jurková, Petra Kokešová, Petr Koukal, Tereza Kráčmerová, Martin Lepič, Lukáš Pavlík, Michaela Puchmertlová, Kristina Sedeke /rovněž jako choreograf/, Lenka Vaňková, Barbora Vlčková, Magdaléna Vlčková, Jakub Volek a Pavlína Žílová. Jejich herecké výkony, jež z čestného místa uprostřed první řady pozorně sledoval i samotný Václav Hrabě, by však nepřinesly potřebné plody bez pomoci dalších studentů a studentek GVH, kteří s přípravou představení obětavě vypomohli. Z nich je nutno připomenout zvukaře Jiřího Hrabáka, autory plakátu a programu Martina Falce a Tomáše Keberta, maskérku Lenku Endrštovou a výtvarnici Terezu Kalátovou.

Oslava úspěšné premiéry začala tentokráte už na jevišti. Václav Hrabě se totiž s herci velkoryse rozdělil o svůj narozeninový dort, jenž mu byl v průběhu hry slavnostně předán, a při několikaminutovém aplausu podle Berounského deníku nadšených diváků pochopitelně přišlo na řadu i obligátní šampaňské. Mladiství si vychutnali ovocný šampus pro děti a plnoletí jednu láhev českého šampusu z Plzně. A poněvadž to některým hercům samozřejmě nestačilo, pokračovaly oslavy úspěšné premiéry na jednom před českou veřejností velmi dobře utajeném místě. Podle pamětníků to bylo poprvé a možná naposledy v dějinách tohoto podniku, kdy si v něm k radosti Václava Hraběte všichni přítomní v čele s hudebníkem a zpěvačkou, které si P.R.D. na tento večer zaplatilo, sborově zazpívali Variaci na renesanční téma a kdy se následně otevřenými okny do spícího Podbrdska neslo mohutné skandování: Kdo neskáče není Čech! Hop! Hop! Hop!! Něco takového se nestalo ani v roce 1982, kdy Hořovice postoupily do divize, a tak se oslavy 65. narozenin Václava Hraběte zapsaly do dějin Podbrdska skutečně nesmazatelným písmem…

„My jsme ty šičky z Korey, ty vole, ruce nás hrozně boleji, ty vole,
jehlou do látky pícháme, ty vole, moc peněz za to nemáme, ty vole… 
My jsme ty šičky z Asie, ty vole, lehce se nám tu nežije, ty vole,
šijem za světla měsíce, ty vole, nemáme za to tisíce, ty vole… 
My jsme ty šičky přespolní, ty vole, žijem jak sestry řeholní, ty vole,
zábavu žádnou neznáme, ty vole, chlapy tu s sebou nemáme, ty vole, ach jo!! 
(Ukázka ze hry Korejské šičky aneb Kdo neskáče není Čech! Hop! Hop! Hop!!) 

Prohlášení o přístupnosti stránek

Prohlášení o přístupnosti internetových stránek jejich uživatelům, zejména osobám se zdravotním postižením (v návaznosti na z. č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací)
 
Internetové stránky splňují požadavky na ně kladené v plném rozsahu (strojově čitelný text, možnost zvětšit velikost písma, dostatečné kontrastní rozlišení barev textu a pozadí, možnost využívání telefonního kontaktu).